Ještě je zima

Ola tentokráte nekompromisně zabukovala lyžovačku v hotelu Zadov. Sice jsme koketovali s Babůrkem, ale vzhledem k tomu, že letos se na jarní prázdniny vypravil najednou celý Jihočeský nebo spíše Budějovický kraj, byli plnější než plní. Ve čtvrtek zapíchli K+P školu samými a v pátek O+M práci. Mirek pro jistotu nastálo. V sobotu jsme ještě stačili otestovat led na louži u lesa a Karla nové techniky aikida na sobotním soustředění. Večer jsme narychlo sbalili lyže a saky paky.

02.02.2003 neděle

Ráno jsme vyrazili na autobus. Tentokráte se nalodění obešlo bez vypjatých okamžiků a po deváté jsme již testovali Babůrek, ale ten posloužil jen jako přezouvárna. Nasadili jsme tedy běžky a s plnou polní vyrazili směrem na Hutě. Ani tady volnými pokoji neplýtvali a tak jsme pokračovali přes Pláně na Zadov. Teplota z ranních -12°C stoupla na příjemných -4°C. Poobědvali jsme v lyžárně hotelu Zadov, protože naše pokoje nebyly ještě uklizené. Do klece na lyže jsme odložili batohy, popadli běžky a vyrazili na odpolední Klostermannův okruh. Petr stále trpěl na nových lyžích, které skvěle jedou, ale do kopce nebrzdí a tak Ola udělala chlapské rozhodnutí a svoje lyže směnila s Petrem. Od té chvíle začala na přemrzlém sněhu chytat minutu za minutou až nakonec na trase od Nového mostu na Zlatou studnu z toho byla skoro čtvrthodinka. Od Studny jsme to brali přes Hřebenovku na Pláně a na hotel. Tady jsme se rozdělili spravedlivě do našich dvou pokojíků. To, že na každém z nich byla vlastní TV, označil Petr slovy: "To je ale komfort." Sprcha a TV nám zkrátili chvíli do večeře. Pak chléb se sádlem, na kterém nechyběla ani cibulka a po ní se hezky spalo a nejenom to, i když postele byly poněkud žíněné a vleky při nočním lyžování řádily.

03.02.2003 pondělí

Ráno nás přivítala pěkná chumelenice a pořádná snídaně, která se skoro ani nevešla do našich břich. Pak jsme mohli zvesela vyběhnout přes Polec k rašeliništi a na Zlatou studnu. Petr udělal change s Karlou a při prvním stoupání byl nadšen. Nadšení ale povadlo, když první sjezd prozradil, že dneska je sníh jako kolomaz. A tak to zůstalo po celý den. I když do Horské Kvildy to jelo, pak, po Mirkově zaváhání a následném přesměrování zbytkem výpravy na správný směr na Kvildu,jsme začali nabírat kila sněhu. Před Prameny jsme slupli oběd (to už bylo chvíli po jedné) a dál jsme si to lepili nahoru na Stráž. Po cestě Mirek zcela zbytečně varoval, že na Bučinu je prudký sjezd a že je třeba brzdit. Vlastní sjíždění se totiž změnilo v šourání v mírně zaváté stopě. Nad Bučinou jsme to vzali po cestě na Borová Lada (původní plán přes Knížecí Pláně jsme vetovali). V půlmetru sněhu jsme šlapali vlastní stopu a ve čtyři na počátku smrákání jsme váhali, zda vyrazit po žluté na Svinná Lada nebo pokračovat po cestě. Zdravý rozum nám napověděl dodržet původní směr na Borová Lada a dobře udělal, protože jsme za chvíli byli na prohrnuté cestě z Knížecích Plání. Před pátou jsme již škrábali před zavřeným obchodem a žíznivě polkli slinu. Za houstnoucího šera jsme projeli kolem Svinných Lad a pokračovali na Zvěřín. Tady PM zapadli při přelézání ohrady do závějí a počkali na zbylé dvě loudy. Vzali jsme lyže podpaždí a vykročili na Hutě. Tam jsme lyže zase nasadili a zavátou cestou na Pláně se potmě probíjeli dál. Tempo se zpomalovalo, takže po osmé jsme se již sprchovali a v půl deváté se vrhli na vepřovou konzervu. A pak hupky dupky dup.

04.02.2003 úterý

Trochu tvrdé postele nás přes noc moc nepohladily, ale snídaně vše vynahradila. Po obloze se proháněly nevinné mráčky a slehlý sníh už zdaleka nelepil tak jako včera. Vyrazili jsme přes Pláně na Hutě, kde jsme doplnili zásoby a pokračovali pod sjezdovky a prošlápli si cestičku podél potoka na Zvěřín. Po cestě do Svinných a Borových Lad jsme vzpomínali na včerejší muka. Dneska to přímo svištělo a oběd jsme v klidu slupli za Borovou Ladou na upravené stezce na Šindlov a Hutě. Pohodové tempo jsme neopustili ani při zpátečce přes Pláně. Před čtvrtou jsme již pouštěli sprchám žilou a těšili se na večeři. Před poslední nocí a následnou snídaní jsme procvakali TV kanály. Petr se preventivně přemístil na TV k MO a Karla v klidu louskala písmenka.

05.02.2003 středa

Po středeční snídani jsme sbalili saky paky a vyrazili. Karla na Kobylu, kde měla spicha s Martinem, aby zde snowboardovali. My zbylí jsme vyběhli opět k Rašeliništi a na Zlatou Studnu a pak kolečkem směrem na Zhúří a zpět Danielovou cestou vykreslili trojúhelník. Na Hřebenovce jsme to ohnuli na Přilbu, kde jsme slupli poslední oběd a přesunuli se na rozcestí u Starých Hutí a pak po zelené na Pláně. Mirek trochu zaváhal a tak jsme se museli napřed odrazit od silnice a teprve pak sjezdem lesem na Pláně. Pak ještě pokochání ve stopě na Hutě a odsud známou cestou na Babůrek. Část stopy jsme v závěru prošlápli a na Babůrku měli více než hodinu na posezení. Karla dorazila za chvíli a nezbývalo než sbalit lyže, přezout boty a naskočit do autobusu. Protože byl všední den (Karla totiž mířila ve čtvrtek na den s fyzikou do Prahy), museli jsme se ve Vimperku přesunout do pražáku a ve Strakonicích pak do busu přes Dobev do Písku. Od Štychu jsme doskákali domů a ještě stihli zabukovat na pátek bowling. Doma nás přivítala večeře v Oli podání a krásně měkké postýlky. Chrrrrrr…