Ola měla díky školnímu výletu zase jednou něco navíc. Chtěla tedy aspoň částečně srovnat účet a naplánovala cestu na Karlštejn a do přilehlých lomů Amerika a Mexiko.

První zastávka byla už v Příbrami. Přestože je téměř nadosah, procházeli jsme se po náměstí snad poprvé. Hořovický zámek jsme prohlédli pouze zvenčí. Nepůsobil nijak opraveně, navíc nebyl ani přístupný. Prošli jsme zahradu a přesunuli se na Křivoklát. Tady nás čekaly nejenom pěkné pohledy a rozhledy, ale i zajímavá prohlídka. A teď dost kultury, hurá do přírody. Čeká na nás pár pořádných děr do země v podobě vytěžených dolů. S obavami parkujeme na přilehlé plošince s cedulí zákaz parkování, která je poseta střepy z okének. Obcházíme Velkou Ameriku. Dolů se neodvažujeme, ale pohybujeme se po pěšině vedoucí těsně nad srázy, a tak nebezpečí je možná větší, než kdybychom se spustili po lanech dolů. Tam se u jezera koupe spousta nadšenců. Začínáme uvažovat o noclehu. Kemp jsme vyloučili, a tak hledáme vhodný bivak. U Berounky je to dost obšancované, a tak vyjíždíme do kopců a u železničního přejezdu rozkládáme stan. Noc je příjemná.

Ráno vyjíždíme a sledujeme spousty spáčů, polehávajících na trávnících v přilehlé obci. Odjíždíme ke Karlštejnu. Obhlížíme hrad, ale na prohlídku se nám nechce. Raději se vydáváme po značce ke Karlově studánce. Přejíždíme k dalšímu lomu. Tentokráte je to Mexiko, které není tak snadno dostupné. Opět procházíme po okraji a prodíráme se křovím. Uvnitř jsou ještě zbytky strojů zarostlé hustou vegetací. Tady skoro nikoho nepotkáváme. Jen pár nadšenců slaňuje na dno. Suneme se k autu a pak údolím Litavky k domovu.